Okénko
se doširoka otevírá,
snový
prostor nekonečna
se
před zraky mými rozprostírá;
skrze
něj proklouznu ven
na
toulku širou plání...
Hle,
řeka! Klikatíc se přede mnou, vábí;
vnitřní
hlas, ozvav se, nabádá mne:
Jdi
podél ní!
Zříš?
V dáli světlo – následuj jej!
A tak
se vlním, plynu s řekou
kamkoliv
mne navádí,
tu a
tam na skálu narážím,
rozplývám
se ve fluiditě všemožnými směry –
až v kontakt vyústivši přiblížení setrvává v propojení...
V
míru dlím si,
v
slunce záři utopená,
jak
holčička v kolébce chlácholená,
na
vlnkách pěny pokoje se pohupujíc...
Grál je nadosah,
v
dlaních skví se jak drahokam,
a
nyní již mohu klidně spát
a
snít...
ten
sen, jenž
stal se životem!
Sen,
jenž stal se životem © Ladanseuse
Koncept AP u RM 14. 3. 2024, editace a publikace 2. 6. 2024