05 dubna, 2022

Splynutí s věčností

 Umíš-li 
rozklíčovat 
podstatu strachu 
ze stínu, ze tmy 
uprostřed prosluněného dne,
pak porozumíš, proč
srdce obývat může
ustavičná úzkost.

Dovedeš-li 
objevit 
esenci života,
ještě než ji zcela vyčerpáš,
pak seznáš, 
odkud jsme vzešli,
zdroj naší zranitelnosti.

Myslíš-li, 
že na cokoliv spolehnout se lze,
pak mi řekni,
co to je, 
když každičký okamžik pomine.

Říkáš-li,
 jen to, co přetrvá, význam má –
hledáš v tom bezpečí záruky,
jíž náleží tvá důvěra?
Či na tom lpíš,
a tak přeješ si, aby to trvalo navždy?

Tvá jistota, kde je?
Vše je v sázce –
každý krok na cestě učiněný, 
může být osudný,
ale nejít dál, 
zavrhnout žití znamená, 
a to ti život nedaruje.

A tak víš,
že je nemožné se vzdát,
a vedeš ten nesmyslný boj dál,
v bolesti vyvěrající z pocitu marnosti.

Jisté chvíle
patří tichu
v čase,
kdy ústup je tvým vítězstvím,
otevři své srdce,
existují okamžiky,
jež oddají se 
věčnosti.

Splynutí s věčností © Ladanseuse
Původní text nedatován, editován a zveřejněn 5. 4. 2022

Žádné komentáře:

Můj úplně první příspěvek!

Smuteční zakletí