Niterné hlubiny

 Jsem tam,
chvějíc se, proniknuvši dovnitř;
v jádru, jež se rozpíná, hřeje a září;
svými vlasy jako kořeny
do nitra Země propletená,
schoulená v klubku vlny,
stahuji se do bezpečí.

Skze dotyk, teplo, omámení
měním se
v kruh expanzivní
v prolnutí dvou linií.

Dávám
srdce své
v dlaních spojených,
v točivém tření 
vztahuji se;
v jednotě
hřejivost se rozhořívá.

Točím se
jako planeta
okolo Slunce
na oběžné dráze konjunkce;
cítím závrať,
na místech neznámých
ocitám se, překvapená.

Tam,
uvnitř
domov nalézám,
z nitra se rozpínám
a tu druhou duši
v sobě nosím,
v duchu objímám.

Niterné hlubiny © Ladanseuse
Koncept AP s RM 9. 11. 2023, editace 8. 5. 2024, publikace 9. 5. 2024