Záře duše mé

Na místě přešlapuji,
nevědíc, kterak nalézt cestu svoji;
na zeď ticha narážím,
netušíc, jak misky vah vyvážím;
toužím po snové harmonii.

S Vesmírem spojuji srdce své,
aby se sloučilo ono rozpojené,
aby hvězdný prach zvířil se v jeden kruh;
ke kotouči zářivému na pouti své gravituji,
světlu do náruče vrhám duši svoji.

Cítím dotyk, skrze nějž se propojuji,
prstencové nekonečna kroužení;
v koupeli hřejivosti 
srdce mé se rozpínajíc,
srdce mé se naplňuje.

Má duše
ve svazku světel
plaje, září
oslnivě.

Záře duše mé  © Ladanseuse

AP s RM  2. 11. 2023, editace 5. 5. 2024, pulblikace 6. 5. 2024