Cítím lásku,
na blízku mám-li
květinečku spřízněnou mi.
Vpíjím se do jejího smaragdoví,
v háječku stvolů a listoví ztrácím se,
do oněch zvláštních tvarů se metamorfuji;
voděnku piji spolu s ní,
své ruce k nebíčku vztahuji,
rozpínám se do prostoru.
Spatřuji stíny mihotavé kolem ní,
její stříbřité odlesky;
vnímám, jak neslyšně dýchá,
sama sebou zaplňuje prázdnotu...
Tiše existuji,
pěji si i sním,
svými ústy nemluvím,
chovám v náruči
srdce květiny.
Srdéčka květ © Ladanseuse
Koncept při semináři, V kůži Roselyne, se Cécile da Costa v Divadle Ponec, 23.3.24
Editace a publikace 2. 7. 2024
Žádné komentáře:
Okomentovat