Láskyplné stopy

Moje duše plyne všemi směry,

kdo vsugeroval mi ten pocit osamění?

Při těch příbězích, na světlo z minulosti vytažených,

jež jsou plny sladkých polibků a pohlazení, 

jen upadnuvších v zapomnění...

✴

To jsou ty stopy, co Bůh zanechal,

když seslal mi radost, kousíčky nebe:

Tebe, tebe, tebe i tebe...

Ač jsou to jen slovíčka do papíru vtisknutá,

myšlenky získavše tvar,

mysl již je nikdy neuvězní, nikdy nepostihne zmar;

ač dotknout se jich nemožné je, ani prázdnotu nezaplní,

i tak jsou živá, 

přesně jako vzpomínky...

✴

Živoucí

jako bytost s očima plnýma lásky,

která nečeká

na příchod rána

při úderu hodin.

Láskyplné stopy © Ladanseuse

Napsáno cca 2003