Ticho je živnou půdou mých myšlenek
proměnivších se v slova;
maluji na hradby mlčení jako malíř na plátno,
mé stopy pokryly prázdno tanečního sálu.
Ticho vnitřního míru zní jako zurčení potůčku, šumění lesa, pěnivý příliv;
ticho války uvnitř vře jako umlčený křik.
Ne vždy ale mluví slova:
vlní se tanec, rozezní buben, tluče srdce;
objeví se otisk stop v rozevlátém písku či dlaní na zamlženém skle;
rozhořel se vnitřní oheň ve spojení našich očí...
Slyš, jak celý svět mluví, aniž by promluvil!
Chceš-li jiné odpovědi, musíš změnit otázky.
Hlas ticha © Ladanseuse
Žádné komentáře:
Okomentovat