Síla nespoutanosti

 Já hledám si cestu dlouho...

zemi pevnou...

moment, kdy vítá mě známo,

kdy usmívá se na mě prosluněné ráno...

Jaký smysl má to, co netrvá,

co sklouzne po povrchu —

jako myšlenka prolétnuvši myslí rychlostí světla,

jako chvilková radost či bolest, pocítěná bez hlubších stop?

JEN

vyšší cíle v hloubce nekonečnosti...

JEN

to, co mě naplní a převýší...

Jediná síla spočívá v nespoutanosti —

neb jedině ta dokáže otevřít bránu jakékoliv výzvě světa!

A tak...

jsem šla 

a vtančila jsem

do víru slunečního svitu.

Síla nespoutanosti © Ladanseuse