I. Hádanka

 Co je uvnitř křehké jako sklo a navenek tvrdé jako kámen?

Co proudí jako čas v rychlém spádu, a přec je nehybné a nehmatatelné jako vzduch?

Co je plné bohatství uprostřed prázdnoty?

🌸

Jako rozvířený prach... city se spirálově točí... a v oceánu něčích očí vyprahlá je poušť. 

Déšť padá vzhůru ve vlnách času, v proudu duší.

Na kamenech našich katedrál se usadila věčnost a všechny ty dotyky života.

🌸

Na prahu našich světů 

napij se vína, ty mudrci, co chceš spát;

zasni se, pohleď na to kouzlo spojení a zrození a svobody a bytí;

v pavučině slov, v mozaice barev... hledej... můj smích.

🌸

A moje já je všude -- a zároveň nikde.

Kde je můj domov, lůno mé lásky, 

kam až sahají břehy oceánu duše?

I. Hádanka © Ladanseuse

Napsáno 7. 4. 2006

⇉ II. Srdce snů v zajetí času