Jsem jen částečka
všeobjímajícího vesmíru,
jsem jen prach
metamorfického kosmu.
Vytratím se ve vteřině
jako efemérní scenérie.
Vše, čeho se dotknu, mizí;
vše, co miluji, vytváří mé obavy.
Slov nenalézám, potřebuji-li promluvit;
vrávorám, potřebuji-li jít.
To se mi velmi podobá,
abych plakala,
mám-li se rozloučit
s tím, co jsem si osvojila,
s částečkou, jež je má.
V království svého stvoření
jak mohu být obětí,
není-li hranic, jež respektuji,
až na ty stvořené mou maličkostí?
Částečka všeobjímajícího vesmíru © Ladanseuse
Žádné komentáře:
Okomentovat