Ty jsi...
jen myšlenka,
sotva znatelný dotek;
naděje v nekonečných obzorech světů;
přítomnost v plamenech, měnící se v tmu;
smysl, co mi uniká.
I tak cítím,
má rána je hluboká,
jak ve zmatku
přicházím a prchám.
Jsi tu či nejsi?
Co znamenáš?
Co říkáš, když nic neříkáš?
Jsi tak blízko, ač jsi tak daleko.
A ta cesta zdá se trnitá...
Tak někdy najednou,
v celistvosti okamžiku,
tančím v hřejivém teplu,
ale život mě dohoní
a sváže a odhodí...
Ty jsi... © Ladanseuse
Žádné komentáře:
Okomentovat