Jen se zastavit, bez sebe, v zázraku stvoření;
pochopit, že jsem jen mihnuvší se stín.
V prachu cest nepoznáš, že mé kroky kdy jej rozvířily;
v idejích, kam nepatřím.
Zapomnění © Ladanseuse
Tento blog je věnován mé vlastní autorské poezii, poezii v próze, úvahám, výkladům a překladům, které bych ráda sdílela. Mé srdce hoří vášní pro tanec i psaní jakožto cestám tvořivé sebeexprese. Obé hovoří vlastním a mně líbivým jazykem, jenž metamorfuje, alchemizuje a odhaluje vnitřní svět. Zde zní hlas tichý, jenž touží být vyslyšen; zde bije srdce divoké jako tančící derviš. Mé já je poezií v pohybu, svým tancem promlouvám.
Žádné komentáře:
Okomentovat