Spojení

Člověk je uvězněn ‒

sám v sobě, ve své nenaplněnosti dlí;

dokud se neotevře ‒

jiný svět nemůže započít.

A to čisté, živé, opravdové,

co kouzlem zázračného okamžiku bylo,

plachou něžností, střípky věčnosti,

se proměnilo

v beztvaré vzpomínky na vesmír.

Nyní vzývá to, k návratu volá to ‒

zpět;

chce znovu tím být, chce znovu tím žít ‒

protože

je to jako dýchat.

Vše ostatní je jak tlít

v náruči smrti.

Spojení ©Ladanseuse